Ve společnosti Tawesco (Tatra) pracuji od roku 1980, nejprve jako výrobní dělník na nářaďovně. Po ukončení studia na strojní průmyslovce jsem začala pracovat jako plánovačka a po návratu z mateřské dovolené jsem pokračovala na stejné pozici na svařovně, na dílně výroby koreb. V současnosti pracuji na těžké svařovně, kde vyrábíme nápravy pro firmu John Deere.

Práce, která mě baví a moji kolegové.

Změny určitě jsou. Máme nové opláštění budovy, zavedl se nový počítačový systém, byl vytvořen nový provoz na výrobu náprav pro firmu John Deere. Změnil se i výrobní sortiment na svařovnách. V minulosti byl náš hlavní odběratel Tatra, dnes dodáváme svařence do několika firem.

Za léta působení v Tawescu jsem se potkala se spoustou kolegů, se kterými jsem zažila různé situace. Vzpomenu jednu, která se stala asi před rokem a půl. V té době u nás na dílně krátce pracoval nový mistr. Jednoho dne přišel do práce a stěžoval si, že je nevyspaný a bylo vidět, že je nějaký roztržitý. Kolem osmé hodiny mě oslovil s tím, že mi chce něco říct a začal: Víš, když jsi měla dovolenou a já jsem kontroloval produkci z předchozího dne, na papír jsem si napsal koncové čísla náprav a počty kusů. Ten papír jsem potom strčil do kapsy. Odpoledne jsme s manželkou jeli do nákupního centra, a zatímco ona chodila po obchodech, já jsem si šel vsadit. Nevěděl jsem jaká čísla, tak jsem vytáhl z kapsy ten papír a čísla jsem opsal. Dnes v noci jsem nemohl spát, zapnul jsem počítat a zkontroloval sázenku. No a já jsem asi vyhrál několik milionů. Nemohu tomu uvěřit a jsi první kdo to ví. “ No a dnes je z kolegy už bývalý kolega. Vidíte jak snadné je vyhrát, stačí jen projít dílnu, spočítat kusy, no a potom vsadit. Nevím proč, ale u mě to nějak nefunguje.